Karcinom prsu je nejčastější zhoubné nádorové onemocnění u žen. Postihuje každou dvanáctou ženu, nejčastěji ve věku od 35 do 75 let života. V Čechách ročně umírá na karcinom prsu přibližně 1100 žen. Na Slovensku ročně umírá na karcinom prsu přibližně 600 žen. Je nejčastější příčinou úmrtí u žen mezi 35. a 55. rokem života ve vyspělých zemích. Příčiny vzniku karcinomu prsu jsou předmětem dlouhodobého vědeckého výzkumu. Mnohé ještě nejsou známé nebo je jejich působení nejasné. Výskyt nezhoubných chronických onemocnění mléčné žlázy, jako např. cystická mastopatie, fibrocystická mastopatie, dysplazie a vysoká denzita žlázy, představují vyšší riziko vzniku karcinomu prsu.
Rizikové faktory vzniku karcinomu prsu se rozdělují na dvě skupiny: genetické a negenetické. Za nejvýznamnější negenetický rizikový faktor se považuje ženský pohlavní hormon estrogen a jeho deriváty. Dlouhotrvající působení a vysoké hladiny estrogenu výrazně zvyšují riziko vzniku karcinomu prsu.
Estrogen se v organizmu metabolizuje na metabolity, které nazýváme tzv. „dobré“ (2α-hydroxyestron) a „špatné“ (16α-hydroxyestron). Za fyziologických podmínek jsou tyto dva metabolity v těle v ideálním poměru. Pro buňky měkkých tkání ženských pohlavních orgánů, jako jsou prsa, ale také děloha a vaječníky, je velmi důležitý přísun tzv. „dobrého“ metabolitu estrogenu. Ten zabezpečuje správný vývin žláz prsou, výstelky dělohy, jakož i průběh cyklu vaječníků a vajíčka. Při narušení poměru metabolitu směrem ke zvýšení hladiny tzv. „špatného“ metabolitu může dojít k rozvoji patologických změn v organizmu. Byla dokázána přímá souvislost mezi působením tzv. „špatného metabolitu estrogenu“ a rozvojem nádorů v měkkých tkáních závislých na estrogenu.
Velmi významnou úlohu sehrává prevence, která spočívá ve samovyšetřování prsou a v pravidelných preventivních prohlídkách u odborných lékařů. V ČR- screeningový program pro ženy od 45 do 69 let, kdy pojišťovna hradí mamografii 1x za 2 roky. V mezidobí si ji může pacientka uhradit sama, cena cca 500 Kč.
Podle posledních vědeckých výzkumů bylo prokázáno, že příjem některých fytochemických látek je velmi prospěšný pro lidský organizmus. Jednou z těchto látek je Indol-3-karbinol, který se nachází v brokolici, zelí, kapustě a v jiných košťálovinách. Indol-3-karbinol podporuje nasměrování estrogenu na správnou metabolickou cestu a posouvá vzájemný poměr metabolitů estrogenu ve prospěch 2α-hydroxyestronu. Indol-3-karbinol napomáhá zabraňovat růstu nádorových buněk a podporuje naprogramovaný zánik nádorových a lidským papilomavirem změněných buněk, přičemž nepoškozuje zdravé buňky.